Historie klubu

Období 1904-1922

          V roce 1904 pracovali v přádelně v Hronově angličtí montéři. Přivezli sebou kožený míč, aby po práci sportovali na náměstí. Jejich hra nebyla ovšem hrou na dvě branky, ale míč se kopal tak, že ten kdo jej dokopl nejvýše byl nejvíce obdivovaným hrdinou. Několikrát se stalo, že zejména okna v domě u „Kleprlíků“ ( dnešní divadlo) byla rozbita. Z místních prvních nadšenců to byli František Klikar z náměstí a Leo Graetz z Kostelní ulice.Kopanou postupně začali hrát na dvě branky středoškolští studenti a žáci zdejší měšťanky. Za zmínku stojí připomenout, že ředitel zdejší reálky pan Mach zakázal pod přísnými tresty studentům hrát kopanou, takže při zápasech si byli nuceni studenti připevnit falešné kníry nebo vousy. Na náměstí byl vydán zákaz hraní ředitelem školy panem Bělobrádkem a strážníkem Baudyšem. Proto se hráči přestěhovali do městského parku, kde se hrálo na dvě branky. Hrálo se s míčem z hadrů tak zvaným „hadrákem, nebo gumovým míčem.

          Hlavními propagátory této nové hry byli : Jindřich Šrůtek, Antonín Kaválek, Jaromír Žid, Karel, Slavík, Břetislav Foglar, Ladislav Jirásek, posluchač techniky v Praze Jan Petrák a úředník tkalcovny Josef Hofman.

          V roce 1906 byl zakoupen v Praze kožený míč za 12 Kč. Na podzim v roce 1907 bylo sehráno na louce pod Denygrovým statkem / dnešní ČKD / první oficielní utkání se studenty z Dolní Radechové, kterým vypomáhali studenti z Náchoda. Dresy měli hráči vlastní a to bílou košili a červené trenky. Někteří hráči měli kopačky a ostatní hráli v normálních botách.

          Největší snahou studentů bylo získat stálé hřiště normálních rozměrů, aby se mohly uskutečnit zápasy s ostatními kluby. První pochopení projevil pan Spiegler majitel tkalcovny, který na podzim roku 1908 uvolnil pozemek vedle továrního domu „Pffeferlandu“. Po náležité úpravě pozemku byl sehrán zápas s náchodským mužstvem E. Doctor.

          Na jaře 1909 bylo hřiště přemístěno tak, že branky byly podél cesty do Náchoda, kdežto dříve byly směrem k nádraží. Prvním předsedou klubu byl pan Roman Žid, pokladníkem pan Artur Pick a hospodářem pan Antonín Kaválek. Mužstvo bylo posíleno Františkem Jiráskem studujícím techniky v Praze hráčem Smíchova, dále Josefem Pelnařem, který hrál za SK Plzeň. Kapitánem mužstva byl Jindřich Šrůtek. Před zápasem nebylo dovoleno kouřit ani pít alkohol l!!

          V roce 1909 porazil Hronov SK Náchod 5 : 1, SK Červený Kostelec 1 : 1, SK Úpice 10 : 1. Toto mužstvo hrálo po celé prázdniny s malými změnami. Jako kuriozitu uvádíme utkání v Červeném Kostelci, které Hronov prohrál 0 : 10. Hrálo se na malém hřišti „Pod Občinou“, kde ze dvou stran byl les a polovina hřiště měla tak velký svah, že od hořejší branky bylo vidět u dolejší branky jen hořejší břevno.

          Majitel pozemku hřiště byl nucen na nátlak sousedů pro rušení klidu pronájem zrušit. Po dlouhém hledání byla pronajata louka od pana Téry pod jeho lomem za nádražím podle tratě, která však svými rozměry nevyhovovala a musela být upravena. Mezitím se trénovalo na jednu branku u Fotrových (Sokolské sady), na Farách a na Studynkách u lesa. O úpravu nového hřiště se nejvíce staral nový člen mužstva architekt Josef Dušek. Mužstvo bylo posíleno dalšími hráči, kteří přišli do Hronova hlavně za zaměstnáním. Byl to Otto Pacovský (hráč DFC Praha) jehož "placírky" byly nejvíce obdivovány. Dále to byl Béda Čermák (nádražní úředník), který měl velmi tvrdou střelu, Jose Hejda (student z Tisy) a mladí hronovští hráči Bedřich Hofman, František Kejklíček, Jan Brouček a Antonín Brejtr. Na návrh Otty Pacovského byly zakoupeny nové dresy. Světle modré košile s bílou hvězdou na levé straně a bílé trenýrky. Látku na dresy darovala tkalcovna Spiegler, jejíž barevna obarvila tkaninu. Celé dresy ušila matka pana Kaválka.

            První zápas v nových dresech se hrál s SK Novým Městem, který Hronov vyhrál 2 : 0. V dalším utkání porazil Hronov DFC Trutnov 10 : 0. V tomto období hostovali v Hronově hráči Hajný (SK Smíchov), Borůvka a Matys (SK Hradec Králové).

V roce 1910 bylo hronovské mužstvo jedním z nejlepších ve východních Čechách. K největším úspěchům patří vítězství nad SK Hradec Králové výsledkem 1 : 0. Jedinou branku vstřelil Čermák střelou z 30 metrů.

Po zápasech se mužstvo scházelo v hostinci u „Jirásků“. Někdy bývala zábava tak hlučná, že o ní psali „Náchodské listy“.

            V roce 1910 bylo založeno první dorostenecké mužstvo s kapitánem Janem Židem, které hrálo především se studenty z Náchoda. Protože hřiště pronajaté od pana Téry bylo malé, byla v roce 1911 pronajata louka na Příčnici od povozníka pana Jindry na místě, kde bylo později hřiště DTJ. Problémy byli se sousedy pány Hubkou a Stránským, kteří když zalétl míč na jejich pozemky ho sebrali a někdy trvalo velmi dlouho než ho vrátili a to hlavně na domluvu předsedy klubu pana Romana Žida. Do mužstva byli postupně zařazováni mladí hráči (Hrábek J., Žid A., Bureš J., Pilař R.).

            Když hrálo mužstvo Hronova na hřištích soupeřů jezdilo se na žebřinovém nebo hasičském voze. V případě kratších vzdálenosti se chodilo pěšky např. do Červeného Kostelce pěšky přes Hájek. Zajímavostí je, že téměř všech zápasů se zúčastnil velký příznivec fotbalu strážník Červíček.

Hronovský pivovar daroval z propagačních důvodů sud piva, který se vypil v hostinci, kde se hrál zápas. Někdy se stávalo, že hráčům mnoho piva nezbylo, protože strážník Červíček (výborný ochotník a nadšenec fotbalu a piva) odešel ze zápasu po prvním poločasu a se svými kamarády z větší části pivo vypili.

            V roce 1913 došlo k dalšímu přemístění hřiště. Byla pronajata louka u hostince na „Veselce“ ve Zbečníku. Šatna byla v sále hostince. Plot silnice byl opatřen plátnem darovaným kapitánem mužstva Bedřichem Hofmanem a v druhé polovině roku byl z darů příznivců postaven vysoký dřevěný plot.

            Celková finanční situace klubu nebyla příznivá. Přestože návštěvy byly poměrně slušné (až 200 diváků), vstupné činilo 20 haléřů za dospělou osobu. Tyto příjmy ze vstupného nestačily pokrýt náklady a proto byly pořádány taneční zábavy v sále hotelu Slavie.

            Mužstvo bylo na jaře posíleno novými hráči z dělnického kroužku „Metuj“, kteří trénovali u Sokolských sadů na jednu branku. Byli to hráči Jan Pitaš, bratři Alois a Josef Žabokrtští, Josef Prouza, Gustav Zachar, František Habr, Josef Moravec, Eda Čejchan. Na podzim odešli z mužstva Antonín Brejtr na vojenskou službu a Adolf Žid za zaměstnáním do Chorvatska.

            V zimě 1913 - 1914 bylo hřiště přeměno na kluziště, aby se zlepšila finanční situace klubu. V roce se 1914 se hrál fotbal až do vypuknutí 1.světové války, kdy odešla většina hráčů.

            V roce 1915 se o prázdninách hrál zápas v Červeném Kostelci na hřišti pod „Občinou“ s výsledkem 5 : 1 pro Hronov. Mužstvo tvořili především mladí hráči hlavně studenti.

            Po skončení války se v létech 1919 - 1920 hrálo opět na hřišti na Příčnici. Předsedou byl p. František Habr a tajemníkem p. Jaroslav Štelzig. V roce 1920 sehrál Hronov utkání v Červeném Kostelci na novém hřišti. a prohrál 3 : 1. Za Hronov hrál v tomto utkání známý hráč Slavie Praha – Söger. Za zmínku stojí kuriózní branka v síti brankáře Hronova Antonína Brejtra. Po vlastním výkopu od branky byl míč velmi silným větrem zanesen do sítě branky Hronova.

            Na podzim 1921 po dlouhém jednání uvolnil majitel přádelny pan Oberlaender velikou louku u „Bosny“, na které bylo postupně vybudováno hřiště s kabinami a atletickou dráhou. Bohužel další podrobnosti o činnosti fotbalu v dalších letech scházejí. Sekretář Štelzig sice vedl záznamy o utkáních v protokolové knize, která nebyla nalezena.

            Čerpáno z dochovaných materiálů a zápisů pánů Hofmana Josefa, Kejklíčka Františka a Ing. Žida Josefa.

Období 1922 – 1945

            Podrobnější zprávy z období 1922 - 1933 scházejí. Největšího úspěchu dosáhlo mužstvo Hronova v roce 1927 kdy se probojovalo až do finále Východočeské župy (tehdy pardubické) o Reschův pohár. V tomto období se podařilo mužstvo stabilizovat, nemuselo se stěhovat z jednoho hřiště na druhé, jak bylo v minulosti zvykem. V průběhu let 1929 - 1933 odešlo mnoho hráčů na přestup do jiných klubů a z finančních důvodů se nepodařilo za ně zajistit kvalitní náhradu.

            Základní kádr mužstva v roce 1933 tvořili tito hráči : brankář Větrník, obránci Justa Vágner, záložníci Krákora, Bittnar, Vágner, útočníci Hejna, Šimek, Dostál, Vachek, Grätz a náhradníci Herzig, Kincl, Zilvar.

            V roce1934 přichází krize jak z hlediska výkonnostní, tak finanční. V mužstvu AFK Hronov se v průběhu roku 1934 vystřídalo celkem 33 hráčů, což znamenalo, že každý zápas se hrál v jiném složení což nepřispívalo k sehranosti mužstva. Po jarní části se umístilo mužstvo mužů v I. A třídě na posledním místě se ziskem pouhých 5 bodů, a to rozhodlo o sestupu do I. B třídy. Vyskytla se zde ještě možnost záchrany v kvalifikační soutěži posledních dvou mužstev I. A. třídy(Hronov a Chlumec n/O) a dvou klubech na druhých místech I. B třídy (Týniště a Josefov). Přestože byl Hronov pasován před touto kvalifikací za favorita, tak v ní nakonec neuspěl. U zeleného stolu se pokusili funkcionáři Hronova ještě prosadit rozšíření I. A. třídy na 12 klubů, ale na valné hromadě byl tento návrh zamítnut většinou hlasů a tím byl definitivně zpečetěn sestup do nižší soutěže. O to smutnější to bylo proto, že v tomto roce slavil AFK Hronov 30 let svého založení.

            Před zahájením podzimní sezóny 1934 uvažoval výbor AFK Hronov v čele s předsedou klubu panem Ledererem o rezignaci a tím vlastně o likvidaci klubu a to jak z důvodů finančních tak z důvodu hráčského kádru. Na valné hromadě, která byla svolána v mimořádném termínu, po dlouhé diskusi členové výboru upustili od rezignace, výbor byl doplněn o nové členy a tím byl v podstatě zachráněn klub od likvidace. V této krizové době byli nejaktivnějšími členy výboru předseda pan Lederera dále pak páni Nyklíček, Mizera, Habr, Kougl, Kaválek a Lanta.

            Přes několik odchodů hráčů do jiných klubů (Dvořák – Viktorie Náchod, Janoušek – SK Náchod, Vaňura Jar. a Jind. – SK Police n/M, Šimek – SK Slavie Liberec) se podařilo získat nové hráče (Janoušek, Samek, Středa, Bareš, Tichý, Ludvik). Po jarní sezóně 1935 se umístil AFK Hronov na 1. místě před svým rivalem mužstvem Velkého Poříčí a postoupil do vyšší soutěže s těmito účastníky (Jaroměř, Slavie Hradec Králové, Olympia Hradec Králové, Třebechovice, Týniště n/O., Chlumec n/O., Červený Kostelec, Nový Bydžov, Dvůr Králové).

            Základní kádr v  těchto letech tvořili hráči (Sedláček, Pražák, Metelka, Baudyš, Hubka, Dušek, Výrava, Kerner, Téra, Švorčík, Dintr, Dostál, Vlček, Havlíček, Barták, Větrník, Pozděna, Zoubek, Kubík, Ječmínek, Macek, Holata, Turek, Krákora a Metelka).

            V letech 1937 - 1938 si vedl výborně dorost, který trénoval pan Kaválek Fr. Mužstvo mužů bylo v této době vhodně doplňováno mladými hráči.

            V roce 1936 se konal 1. sportovní karneval, který se pořádal i v dalších letech a získal postupně velkou tradici. Hybnou pákou práce výboru byl pan Mizera, sekretář klubu, který zastával i funkci předsedy klubu. Dalšími aktivními členy byli páni Jirásek, Otto, Šimek a Kaválek..

            V sezóně 1937 - 1938 bylo mužstvo zařazeno po reorganizaci do III. skupiny. Účastníky této soutěže dále byli Česká Skalice, Viktoria Náchod, Krčín, Sochor Dvůr Králové, Amatéři Dvůr Králové, Dolní Radechová, Velké Poříčí a Police.

            Od roku 1939 byl AFK Hronov členem severovýchodočeské župy se sídlem v Hradci Králové. V této době se hrála I. B třída a Hronov se umístil vždy v popředí tabulky. Dávala se přednost vlastním odchovancům, na posily nebyly finanční prostředky. Největší zájem diváků byl vždy o derby s místním mužstvem Velkkého Poříčí.

            Vážný spor vznikl na podzim roku 1940. Dne 15. září se hrálo na hřišti v Hronově mistrovské utkání s Velkým Poříčím. Celý den pršelo, hřiště bylo silně rozbahněné. Rozhodčí utkání pan Vinkler z Úpice nakonec terén schválil za způsobilý a utkání zahájil. V úvodu utkání se zranil hráč domácích Mertlík a Hronov musel hrát téměř celý zápas o 10 lidech. Rozhodčí utkání však ukončil utkání předčasně z důvodu nezpůsobilého hřiště 18 minut před koncem, v době kdy hosté vedli. Funkcionáři Velkého Poříčí napadli Hronov, že bylo podvodným způsobem utkání ukončeno a podali stížnost na župu v Hradci Králové. Zástupci Hronova byli předvoláni s rozhodčím Vinklerem před trestní komisi SVŠF do Hradce Králové společně se zástupci Velkého Poříčí. Funkcionáři žalující strany nepředložili žádné důkazy a trestní komise nařídila sehrání nového utkání.

            Toto opakované utkání mělo všechno co k fotbalu patří. Rivalita, divácký zájem a řízení na trestné komisi, které tomuto utkání předcházelo. Utkání od samého začátku bylo plné zvratů. AFK Hronov prohrával v průběhu druhého poločasu již 2 : 4 a zdálo se, že je utkání již rozhodnuto. Za tohoto nepříznivého stavu se za velké podpory diváků dokázalo mužstvo Hronova zvednout a dokázalo nemožné. Záložníkovi Baudyšovi se podařilo střelou z dálky snížit na 2 : 3 a za 2 minuty na to, Jeřábek překvapil brankáře hostí umístěnou střelou a vyrovnal na 4 : 4. Karta na hřišti se úplně obrátila, domácí předváděli výborný útočný fotbal a výsledkem byly další čtyři branky v síti Velkého Poříčí. Konečný výsledek zněl 8 : 4 pro Hronov. Na toto utkání nemohli funkcionáři a fandové Velkého Poříčí dlouho zapomenout a přenášelo se to do rivalských utkání i v dalších letech.

            V průběhu 2. světové války se v Hronově fotbal dále hrál v omezené podobě v I. B třídě. V tomto období byl klub stabilizován finančně díky sponzorům firmy Spiegler – ředitel Turek a přádelny v Hronově – ředitel Šulc.

            Ve výboru AFK Hronov pracovali obětavě v této těžké době pánové Petíra Č. (předseda), MuDr Kudrnáč R., Šachl K., Mizera V., Kaválek F., Jirásek A., Červíček L., Hanuš J., Brejtr A.

            Po ukončení 2.světové války byly vytvořeny díky tomuto výboru všechny předpoklady pro další úspěchy hronovského fotbalu, což další léta ukázala.

            Čerpáno z dochovaných materiálů a zápisů, které poskytl pan Doleček Jaroslav.

Období 1945 – 1965

            Po 2.světové válce se v létech 1945 - 1946 hrála I. B třída. Po této sezóně Hronov postoupil do I. A třídy. Hrálo se systémem 2 – 3 – 5. O postup se nejvíce zasloužili tito hráči : Brankář Kerner, obrana Dyntr, Hubka, záloha Baudyš, Pitaš, Brož a útok Cibulka, Moravec, Laštovička, Jeřábek, Dědek. Trenérem mužstva byl Kuchta, bývalý ligový hráč Náchoda.

            V další sezóně 1946 - 1947 se stává AFK Hronov vítězem I. A třídy a kvalifikuje se o postup do divize (druhá nejvyšší republiková soutěž). Posilou Hronova se stal bývalý ligový hráč Rudolf Franc, hronovský rodák, brankář Náchoda a pražské Sparty. V Hronově hrál na pozici levého křídla.

 

            Výsledky kvalifikace :          

 
Explosia Semtín AFK Hronov 6 : 2
AFK Hronov SK Mladá Boleslav 2 : 2
AFK Hronov Explosia Semtín 2 : 2
SK Mladá Boleslav AFK Hronov

0 : 7

 

            V posledním utkání kvalifikace se střelecky prosadil Cibulka 4x a Matějka 3x. Velká senzace a skvělý výsledek v posledním utkání kvalifikace s Mladou Boleslaví znamenal postup do divize. Po 21. hodině večerní se zaplnilo celé hronovské náměstí nevěřícími fanoušky, aby přivítali hráče Hronova. Jedna malá zajímavost. Velký fanda a charakteristická figurka Hronova pan Lorenc, přivezl na náměstí velkou káru s krabicemi plných švestek a prodával hronovským fandům tzv. „divizní švestky“.

            Po této úspěšné sezóně se staré hřiště zavřelo a začalo se budovat nové hřiště u Hedvábnice. Proto v sezóně 1947 - 1948 našlo mužstvo Hronova azyl ve Velkém Poříčí. První divizní zápas odehrál Hronov v Náchodě před 6-ti tisíci diváky a prohrál vysoko 8 : 2. Pro připomenutí sestava Hronova : Brankář Braha, obrana Kábrt, Brož, záloha Baudyš, Jeřábek, Hamerský, útok Cibulka, Matějka, Kuchta, Rozinek, Franc I.. Za mužstvo hrával ještě jeden hráč se jménem Franc II.,  známý spíš pod přezdívkou „Čelec“ (kladský Čech).

            Dalšími soupeři v divizi byla tato mužstva – Semtín, Úpice, Kutná Hora, Nymburk, Poděbrady, Hradec Králové, SK Pardubice, Tesla Pardubice, Mladá Boleslav, Chotěboř.

            Jarní část měla dramatický průběh. Tři kola před koncem bylo mužstvo Hronova poslední. Z fanoušků nikdo nevěřil v záchranu. Potom však přišla senzační série vítězství : první v Pardubicích 4 : 3 (střelci Homola 2x, Franc II. a Cibulka po jedné brance). Následovalo vítězství doma se Spartou Poděbrady 3 : 2 (střelci Franc II. 2x a Moravec 1x). K poslednímu utkání zajížděl Hronov na hřiště Aston Vily Mladá Boleslav, kde senzačně vyhrál 6 : 3 (střelci Matějka 2x, Lancinger 2x a Cibulka 2x). V konečné tabulce divize se nakonec Hronov umístil na 10. místě se ziskem 18 bodů. Vítězem se stalo mužstvo SK Náchod se 30 body.

            V létě 1948 získal Hronov výraznou posilu, bývalého internacionála a ligového hráče Prostějova pana Jana Melku. První přípravný zápas za Hronov sehrál dne 13. 6. 1948 kdy na hřišti ve Velkém Poříčí proti Semtínu a ihned dal 2 branky. Další posilou pro podzim byl brankář Votroubek.

            Podzimní část divize odehrál AFK Hronov již na nově otevřeném stadionu u Hedvábnice. Stadion byl slavnostně otevřen dne 15. srpna 1948, kdy hostil na svém hřišti mužstvo Respo Kutná Hora, kterému tehdy podlehl 2 : 3.

            Při slavnostním otevření byl z letadla shozen míč na přímo hřiště. Letadlo tehdy pilotoval pan M. Krejsar. Další zajímavostí této doby bylo, že nebyly dokončeny ještě šatny na hřišti. Hosté se proto strojili v přádelně Hedvábnice a domácím poskytl k přestrojení svůj byt pan Doleček.

            Po podzimu 1948 přišla reorganizace. Prních 6 týmů vytvořilo tzv. zemskou ligu a další týmy byli doplněny mužstvy z kraje. Hronov měl ale smůlu, protože skončil na 7. místě se ziskem 11 bodů, když před ním skončila dvě mužstva s 12 body (Český Brod a Úpice).

            Jaro 1949 se hrála I. A třída systémem jaro – podzim. AFK Hronov se díky politickému systému musel přejmenovat na Sokol Hronov. Soupeři Hronova byla tato mužstva – Kostelec n/Orl., Agro Jičín, Dvůr Králové n/L., Jaroměř, Vamberk, Škoda Hradec Králové, Červený Kostelec, Čechie Jičín, Rubena Náchod, Nový Bydžov, VČE Hradec Králové, LVA Hradec Králové a Úpice.

            Sokol Hronov se v konečné tabulce umístil na 1. místě se ziskem 43 bodů před druhou Úpicí, kkterá dosáhla 40 bodů. Soutěž měla od samého začátku jasné dva favority a to Hronov a Úpici. Šlo zde o souboj dvou trenérů. Hronov vedl bývalý internacionál a bývalý ligový hráč SK Prostějov pan Jan Melka a Úpici bývalý internacionál a ligový hráč Sparty Praha pan Karel Kolský. Oba soupeři se měli utkat již v 1. kole, ale pro sníh bylo kolo přeloženo na červen. Dne 24. 6. 1949 Hronov doma porazil Úpici 3 : 1 (branky Franc I. 2x a Homola 1x). V zápase v Úpici Hronov nezaváhal a zvítězil 4 : 2 (střelci Franc II., Jeřábek, Cibulka, Melka po jedné brance). Obě utkání se hrála před rekordní návštěvou 4000 diváků. V této sezóně byl nejlepším střelcem Hronova Ruda Franc s 28 brankami. Hronov postoupil do nové soutěže označené jako mistrovství skupiny B.

            V mistrovské soutěži 1950 obsadil Hronov 7. místo. Soupeři mu byly Poděbrady, Liberec, Český Brod, Jablonec, Čáslav, Pardubice, Čelákovice, Mladá Boleslav, Vinohrady, Kolín, Kobylisy.

            V roce 1951 dochází opět ke změně soutěže, Hronov hraje krajský přebor. Sokol Hronov se přejmenovává na MAJ Hronov. V této soutěži končí Hronov na 3. místě. Mužstvo posílil ligový hráč SK Prostějov pan Jan Pavelka a dosáhlo velkého úspěchu v poháru.V krajském finále před 3500 diváky vyhrálo v Žacléři 1 : 1 a v odvetě doma 2 : 0. V následujícím oblastním finále pak porazilo doma Zruč n/Sázavou 6 : 3 a v odvetě u soupeře vyhráol 3 : 2. Tohoto zápasu se zúčastnilo 100 fandů Hronova, kteří jeli na zápas vlakem.

            V semifinále českého poháru narazil Hronov na Koloru Liberec. V prvním utkání na domácí půdě remizoval 2 : 2 před 40000 diváky. Odveta se hrála na hřišti v Jablonci před 12000 diváky a Hronov prohrál 6 : 2. Na toto utkání byl vypraven z Hronova zvláštní vlak pro 600 fanoušků. Vagóny, které nebyly zrovna v nejlepším technickém stavu, zapříčinily přetržení vlaku před Turnovem.

            V tomto období patřili k oporám mužstva tito hráči – v brance Staněk, v poli Bitnar, Brož, Hamerský, Truněček, Jeřábek, Rohulán, Franc II., Franc I., Melka, Pavelka a Homola.

            V sezóně 1952 dlouho bojoval Hronov o špici tabulky se Škodou Hradec Králové, kteří získali pro postup do ligy slavnou postavu fotbalových dějin Pepu Bicana. V průběhu jara se měla o jednom víkendu hrát dvě kola po sobě (sobota - neděle). Hradec měl hrát v neděli v Hronově a tak si zařídil odložení sobotního zápasu na jiný termín. Hronovu ovšem tato změna povolena nebyla a musel hrát mistrovské utkání jak v sobotu, tak i v neděli s Hradcem Králové. Tato skutečnost a nespravedlnost vyvolala bouřlivou reakci všech příznivců Hronova. Na utkání se Škodou Hradec Králové přišlo přes 4000 diváků, kteří se staly dvanáctým hráčem Hronova. Za bouřlivého povzbuzování Hronov vyhrál 1 : 0 brankou Cibulky, který skóroval hlavou. Pamětníci tvrdí, že toto utkání bylo jediné, kdy mužstvu Hronova fandili i příznivci Velkého Poříčí a Náchoda. Pepi Bican se v tomto utkání vůbec neprosadil, jedinou nebezpečnou akci zaznamenal z trestného kopu, který skončil na břevnu.

            V roce 1952 se hrál i sektor "Textil - oděv - kůže". Hronov hostil doma Makytu Půchov, což byla ligová Žilina. Hronov senzačně vyhrál před 5000 diváky 5 : 1. V dalším kole hostil Hronov mužstvo Košic a vyhrál 4 : 0. Další postup, ale ovlivnilo vyloučení Hronova ze soutěže pro neoprávněný start hráče (na průkazku Dolečka nastoupil Homola).

            V roce 1953 dochází k dalšímu přejmenování klubu na Jiskra Hronov. V letech 1953 - 1955 se hrál stále krajský přebor.

            Rok 1955 znamená sestup do I. A třídy, která se hrála až do roku 1963, kdy mužstvo sestoupilo do I. B třídy. Nejblíže k postupu bylo v roce 1961, kdy se Hronov umístil na 2. místě. V roce 1962 dochází k dalšímu přejmenování klubu na Tepna Hronov a v roce 1967 nese klub název Tepna ČKD Hronov.

           Čerpáno z materiálů, které ochotně poskytli pánové Šolín Jaroslav a Doleček Jaroslav.   

Období 1965 – 1985

            V 70. letech proslavil Hronov její odchovanec Edmund Schmied, který v roce 1961 přestoupil do ligového mužstva Spartaku Hradec Králové. V dalších letech dvakrát reprezentoval Československou republiku v Anglii a Jugoslávii.

            Další léta nepřinesla mnoho úspěchů hronovského fotbalu. Od roku 1965, kdy mužstvo sestoupilo do I. B třídy kraje, se až do této doby nepodařilo postoupit zpět do I. A třídy, přestože k tomu někdy chyběl jen kousek.

            Kádr hráčů v sedmdesátých letech tvořili tito hráči – Lupínek, Nyklíček, Janovský, Hillman, Zima, Týfa, Žák, Žlábek, Krista, Krista, Tuček, Soukal, Paul, Posejpal, Hurdálek J., Kačala, Balcar, Roček, Paul a hrající trenér Tomeš z Náchoda

            K velké krizi v hronovském fotbale došlo na podzim roku 1973. Na výborové schůzi 30. 10. 1973 navrhl trenér Tomeš tresty pro hráče, kteří se den před mistrovským utkáním zúčastnili turnaje v Heřmánkovicích. Výborem byly vyneseny a schváleny nesmyslně vysoké tresty : Svědík Petr, Janovský Miroslav – zákaz činnosti na 1 rok a poté vyloučení z klubu, Hillman Jiří, Paul Karel – zákaz činnosti na 1/2 roku s možností tréninku během trestu, Lupínek Petr – zákaz činnosti do konce roku.

            Za tyto potrestané hráče se postavili někteří spoluhráči a žádali výbor o přehodnocení výše trestu. Výbor, ale potvrdil své rozhodnutí, hlasování se zdržel pouze jeden člen výboru p. Stierand. Výbor v této době pracoval ve složení – předseda p. Paul, členové Šatra, Vávra, Kejdana, Zima, Bušo, Ropek, Dotchkov, Mizera B., Hornych, Vacek, Mach, Tomeš a Stierand.

            Tímto nešťastným rozhodnutím výboru vznikla ze strany hráčů na protest tzv.“chunta“. Jednalo se o hráče : Svědík, Janovský, Paul, Hillman, Roček, Hurdálek J., Ansorge, Žlábek, Záliš, Šober, Roček, Krista a Polej. Tito hráči přestali hrát aktivně za Hronov, protože nesouhlasili s výší trestů a zúčastňovali se různých turnajů. Postupně v dalších letech někteří hráči přestoupili do jiných oddílů (Hurdálek J. – Velké Poříčí, Roček, Ansorge, Šober, Hillman – Babí, někteří zanechali v mladém věku svoji aktivní činnosti). Jak se později ukázalo, měla tato kauza dopad na hronovský fotbal po mnoho let.

            Mužstvo trénoval nadále panTomeš J. Postupně do Hronova přicházeli noví hráči z jiných oddílů, především z Náchoda (Machač, Kotál, Šípek, Schidlo, Fahner, Trudič, Cvrček, Králíček, Trnka, Bubeníček, Štěpánek, Novák, Jakúbek, Ťokan, Stuchlík, Petíra a Rajský).

            Blízko k postupu do I. A třídy měl Hronov v sezóně 1976 - 1977, kdy skončil na 3. místě se ziskem 28 bodů. Postupoval Červený Kostelec, druhá byla Lípa nad Orlicí.

            Největší příležitost postoupit po dlouhých letech byla v následující sezóně, kdy se Hronov umístil na 2. místě se ziskem 34 bodů za prvním mužstvem Libišan, které mělo o dva body více. Přitom se o postupu rozhodovalo v posledním utkání, kdy Hronov hrál na hřišti Velkého Poříčí, které bylo již jistým sestupujícím týmem. Hronov přistoupil k zápasu příliš suverénně, podcenil soupeře a nakonec prohrál 2 : 1. Tento výsledek přinesl hodně zla mezi fanoušky a hráči obou týmů na mnoho let.

            V roce 1979 byly na hřišti dostavěny kabiny v akci "Z". Zde odvedli největší brigádnickou práci pánové Ropek, Zima a Stierand, kteří na hřišti strávili většinu svého volného času.

            Základní kádr v těchto letech tvořili hráči – Ťokan, Nyklíček, Vít, Bitnar, Mertlík, Rajský, Králíček, Hurdálek K., Posejpal, Fahner, Martin, Hrnčíř, Šípek, Schidlo, Krejsar, Hartman, Kohout, Cvrček, Králíček, Štěpánek, Just. Rovněž, ani této generaci se nepodařilo  v těchto letech postoupit do I. A třídy, po které Hronov tak dlouho toužil.

            V 90. letech pracoval výbor ve složení – předseda pan Šatra a členové Ropek, Zima, Mizera B., Mizera V., Klofanda, Klofandová, Mertlík, Tomeš, Hornych, Stierand, Krulich, Jindra, Kejdana, Mach a , Ansorge.

Období 1985 – 2004

            V předcházejícím období 1973 - 1985 tvořilo mužstvo Hronova mnoho dojíždějících hráčů z okolních měst. Přes velkou snahu výboru a hráčů, se ale do I. A třídy kraje nepodařilo postoupit, i když k tomu ve dvou případech, chyběl jen krůček. V létě 1986 pak přišel jako trenér k mužstvu z Velkého Poříčí odchovanec Hronova pan Hurdálek Josef, který odešel z Hronova v roce1973.

            V sezóně 1986 - 1987 se podařilo Hronovu ještě udržet I. B třídu. Mužstvo, ale bylo věkově starší a zenit výkonnosti již většina hráčů měla za sebou. Z mužstva byli vyřazeni dojíždějící hráči a vsadilo se na své odchovance. Toto radikální omlazení a změna kádru přineslo v sezóně 1987-1988 sestup do okresního přeboru. V následující sezóně 1988 - 1989 se mužstvo pokusilo postoupit zpět do I. B třídy, ale skončilo druhé za postupujícím armádním klubem VTJ Nové Město n/M., když v rozhodujícím zápase na domácím hřišti prohrál s VTJ Nové Město n/M za přispění nekorektního řízení rozhodčích utkání.

            V sezóně 1989 - 1990 se Hronov umístil na 3 místě, postupoval Červený Kostelec. Kádr mužstva se v této době stabilizoval a v sezóně 1990 - 1991 se podařilo Hronovu postoupit do I. B třídy kraje, když získal 44 bodů a skóre 76:26. Na druhém místě skončila Jaroměř, se ztrátou 14 bodů na Hronov. V tomto roce postoupil do krajské soutěže i dorost. Příslibem do budoucnosti bylo mladé mužstvo, tvořené především odchovanci Hronova. Základní kádr mužstva v letech 1990 - 1996 tvořili hráči : Kobr, Bitnar, Zelený, Vít, Brychta, Aulich, Pohl, Šváb, Kubec, Holbík, Polej, Bielik Z., Ansorge R., Fulka M., Klusoň (přistěhoval se z Nového Města n/M) a Rak S. Z dorostu postupně dostávali příležitost Novák Josef, Kubeš, Matyska, John, Nosek, Čihák a Rubeš. Na přestup byl získán brankář Štěpán, který se stal oporou mužstva.

            V roce 1989 bylo také založeno B mužstvo, s cílem zvýšení konkurence v prvním mužstvu.

            V roce 1996 odchází od mužstva trenér pan Hurdálek a začíná trénovat mládež Hronova. Mužstvo mužů trénují postupně pan Vít, Zelený, Pohl, Rak T.

            V sezóně 1996 - 1997 přichází sestup do okresní soutěže. V létě 1996 bylo také zrušeno B mužstvo.

            V sezónách 1997 - 2002 se hrál v Hronově okresní přebor.

1997 - 1998 - druhé místo, postupoval Police n/M..

1998 - 1999 - čtvrté místo, postupovalo Meziměstí.

1999 - 2000 - třetí místo, postupoval Provodov.

2000 - 2001 - jedenácté místo, postupovala Jaroměř

2001 - 2002 - šesté místo, postupovalo Velké Poříčí

            Základní kádr mužstva v letech 1996 - 2002 tvořili tito hráči : Kobr, Lokvenc L., Vít, Rak S., Rak T., John, Nosek, Lukášek, Kubeš, Čermák, Kábrle, Rubeš, Zelený, Klíma, Vacek, Hejzlar, Lokvenc M., Brychta, Kubec, Čihák, Pohl, Ansorge R., Šváb, Janovský, Polej a Bělobrádek.

            Krize přišla v létech 2001 - 2002. Aktivní činnosti postupně zanechali starší hráči a další ze zdravotních důvodů (Zelený, Pohl, Rak S., Rak T., Kobr, Kubec, Klíma, Hejzlar, John, Brychta, Polej, Ansorge R., Šváb). Výbor uvažoval dokonce o možnosti zrušení A mužstva mužů. Na druhou stranu si ale uvědomoval, že v dalších letech se bude toto družstvo velmi těžko obnovovat. Konečné rozhodnutí bylo, že mužstvo mužů se do okresního přeboru přihlásí a před sezónou 2002 - 2003 k mužům přichází opět trénovat pan Josef Hurdálek.

            V červnu 2002 při Memoriálu Františka Zimy (turnaj starých gard) došlo k tragické události, když přímo na hřišti zemřel sekretář klubu pan Hurdálek Karel. V tomto člověku ztratil hronovský fotbal výborného a obětavého funkcionáře. Od roku 2003 se tudíž konal turnaj starých gard pod názvem Memoriál Františka Zimy a Karla Hurdálka.

            Podzim sezóny 2002 - 2003 byl ve znamení hledání mužstva. Hráčů bylo málo, do mužstva byli zařazeni hráči věkem ještě dorostenci Ansorge, Winter, Krtička P., Krtička T., Valášek D., Mrázek, z malé kopané se získal Bašta, Polák, Valášek T. a Maršík. Z původního kádru zůstali v mužstvu pouze Rubeš, Kubeš, Lukášek, Lokvenc L., Lokvenc M. a Janovský.

            Mužstvo po podzimní části se umístilo na 7. místě se ziskem 17 bodů, vedoucí Stárkov měl 31 bodů. Situace pro jarní část nevypadala pro Hronov růžově. Mohutný finiš v jarní sezóně ale přinesl mužstvu Hronova postup do I. B třídy kraje. Získalo celkem 55 bodů s impozantním skóre 65 : 32. V jarní části Hronov pouze 2 x remizoval, jinak všechny ostatní zápasy vyhrál. Na druhém místě se umístili Teplice nad Metují se ziskem 53 bodů.

            Sezóna 2003 - 2004 se Hronov v I. B třídě umístil po podzimní části na 10. místě se ziskem 15 bodů a skóre 22 : 31. Naprosto mu nevyšel začátek sezóny, když prvních 5 kol prohrál a vybral si tak nováčkovskou daň. Obrat nastal v šestém kole, když vyhrál rivalské utkání s Velkým Poříčím 1 : 0.

Foto z roku 1933

AFK Hronov rok 1933

foto 1933.jpg